Jak se mohou bránit ti, kteří patří k těm nejzranitelnějším a jsou často terčem tzv. předsudečného násilí? Jak se seniory o aktuálních nebezpečích mluvit? Jaké typy nebezpečí seniorům hrozí? A co fyzická obrana, mají vůbec šanci se bránit?
Nad těmito problémy a otázkami jsem měla tu čest diskutovat s vedením i pracovníky organizace Živá paměť, která se věnuje zlepšování kvality života obětí nacismu a uchovávání jejich vzpomínek. Zakladatelka obecně prospěšné společnosti Živá paměť Darina Sedláčková oslovila Lindu Štucbartovou, zakladatelku ESD Czechia, zda by pro její tým mohla uspořádat ukázkový workshop, protože sama se mohla s konceptem Sebeobrany pro všechny již dříve seznámit.
„Právě přístup Empowerment Self Defense v podání Lindy Štucbartové mě velmi oslovil, protože na konkrétních případech dokazuje, že Sebeobranu pro všechny je možné opravdu sdílet napříč generacemi. Je důležité myslet v kontextu sebeobrany právě na ty, kteří mají odlišné fyzické schopnosti a dovednosti. Oceňuji, že tato sebeobrana začíná u principu mysli. Posilnění kompetencí sebevědomí či vědomí sebe sama vnímám jako zásadní právě pro skupinu seniorů.“ (citace Darina Sedláčková)
Sebeobrana pro všechny jde daleko nad rámec fyzické obrany. Cílem tohoto přístupu, v angličtině známým jako Empowerment Self Defense, je posílení kompetencí jednotlivce tak, aby mohl vést co možná nejvíce plnohodnotný a naplněný život. Nedílnou součástí tohoto přístupu je tedy i posílení komunikačních dovedností.
První zásadou Sebeobrany pro všechny je princip Mysli (Think). Zahrnuje nejen prevenci, využívání intuice, posílení sebevědomého postoje, ale i seznámení se s aktuálními statistikami o násilí. Všeobecně platí, že ačkoliv se obáváme nebezpečí hrozícího od neznámých lidí na ulici, v realitě nám daleko častěji ublíží někdo, koho známe dobře. Všichni víme, že agresivita v důsledku pandemie, války na Ukrajině a ekonomické krize narůstá. I ve veřejných hromadných dopravních prostředcích a senioři jsou častým cílem útoku. Záměrně nepíšeme obětí, protože ne každý cíl se stane obětí. Je dokázáno, že vhodná forma obrany může odradit více než 80 % útočníků. Aktuálně však na seniory míří různé podvodníci, kteří se z nich snaží dostat přístup k citlivým údajům, a tak je obrat o úspory a majetek. Je důležité o všech trendech mluvit a zároveň zdůrazňovat postoj, že za násilí či agresi může vždy a pouze agresor. Skutečnost, že oběti jsou často vykresleny tak, že si za neštěstí mohou samy, ať už důvěřivým chováním nebo nevhodným oblečením (což často slýcháváme zejména o mladých dívkách), přispívá k tzv. sekundární viktimizaci a následně i neochotě postižených o svém poškození mluvit.
V rámci prevence je důležité i vnímání okolí a prostředí. Mějte zmapovanou cestu i z hlediska toho, kam se případně můžete obrátit na pomoc. Tam, kde je světlo či tam, kde jsou i kamery, je zpravidla i větší bezpečí. Někdy se vyplatí zvolit cestu delší, ale bezpečnější.
Agrese není jen heslo ve slovníku. Odehrává se v mnoha podobách, v mnoha formách. Často začíná u slovní agrese. A nemusí to být pouze útočná forma komunikace, může jít i o formu odseknutí, nedostatečného vysvětlení, netrpělivosti s porozuměním. Proto je druhou zásadou Sebeobrany pro všechny princip Zakřič. Není to jen o křičení. Křik pomáhá, ať už jako obrana proti paralýze, což je častá reakce na stresový podnět. Může přivolat ostatní. Díky křiku se nám do těla dostává adrenalin, který pomáhá v aktivní obraně. Agresorovi dokážeme, že nejsme tak snadnou obětí.
Nerovnou či nerovnocennou komunikaci mohou senioři zažívat i v případě jednání s autoritami v podobě úřadů, lékařů či pečovatelů. Nácvik tzv. komunikační formulace, který vychází z popsání situace, popsání emocí a následně popsání toho, co by měl dotyčný udělat, je proto součástí workshopu. Tato formulace není eskalující a velmi často protistranu vede k pochopení skutečného problému. Jak to souvisí se sebeobranou a zdravím? Velmi jednoduše. Pokud si umím dobře vymezit své hranice v každodenních situacích, mám daleko větší pravděpodobnost, že se ubráním i případnému agresorovi. Momenty, kdy senioři nedůvěřují lékařům, nesvěřují se se špatnými zkušenostmi s léčbou, nedodržují medikaci či věří pochybným neověřeným či nevědeckým zdrojům informací, je v důsledku mohou stát zdraví i zhoršující se kvalitu života. Stejně tak jako momenty, kdy si nedokážou například na úřadech říct o pomoc, kterou potřebují.
Princip Utíkej není pouze o fyzickém útěku. Je často o deeskalaci konfliktu, o tom, kdy je dobré bojovat (když jde o život) a kdy je možné ustoupit. Proto většina odborníků na sebeobranu nedoporučuje aktivní obranu v případě obrany kabelky, peněženky či mobilu.
Princip Bojuj vychází z fyzických předpokladů každého jednotlivce. V případě seniorů se učí pro zvýšení jejich pocitu sebevědomí, který souvisí potom s jejich celkovým vystupováním na veřejnosti. Je dokázáno, že agresoři si záměrně vybírají typologicky „slabé cíle“. Zakladatelka hnutí Empowerment Self Defense, Yudit Sidikman říká, že metoda ESD je pro každého a pro každé tělo. Každý se může naučit bránit, jen na to každý půjde jinak.
A v neposlední řadě je důležitý princip Sdílej. S náročnými prožitými situacemi se svěřte. Na workshopu se naučíte, jak a komu se nejen svěřit, ale jak být i lepším posluchačem v případě, že se vám někdo svěřuje. Tato dovednost může sloužit jak v rámci prevence, tak v rámci mezigeneračního dialogu a v důsledku nakonec přispět k bezpečnosti nás všech.
Máte zájem o absolvování kurzu Sebeobrany pro všechny se zaměřením pro seniory či osoby se zdravotním postižením? Kontaktuje zakladatelku Lindu Štucbartovou na www.sebeobranaprovsechny.cz.