Putovní fotografická výstava Paměť tváře/Tváře paměti ... nejen nuceně nasazených

http://www.vkol.cz/kalendar-akci-detail.php?akce=pamet-tvare-tvare-pameti-nejen-nucene-nasazenych

http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/pamet-tvare-tvare-pameti-vystava-pripomene-ceske-obeti-nacismu_404178.html

http://prazsky.denik.cz/kultura_region/vystava-v-technicke-knihovne-pripomene-ceske-obeti-nacismu-20161103.html

http://www.prague.eu/cs/detail-akce/13540/pamet-tvare-tvare-pameti-nejen-nucene-nasazenych

http://www.inbudejovice.cz/900_463354_pamet-tvare-tvare-pameti/

http://www.czecot.cz/akce/463354_pamet-tvare-tvare-pameti

https://www.praha6.cz/akce/pamet-tvaretvare-pameti-nejen-nucene-nasazenych-2016-11-03.html?&q=

https://www.goethe.de/ins/cz/cs/kul/the/ktp/20858865.html

 

Pan Hugo Marom na návštěvě v České republice

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/216411000100925/obsah/494546-wintonovy-deti-chystaji-pomnik-svym-rodicum

http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/hugo-marom-jedno-z-takzvanych-wintonovych-deti-prijel-do-olomouce-20160921.html

https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/20234

http://www.ddol.cz/pan-hugo-marom-navstivil-majora-mutnanskeho/2016

http://www.tyden.cz/rubriky/relax/ostatni/dojemne-setkani-letcu-v-olomouci-po-70-letech_398734.html

http://www.olmuart.cz/festival-okoreni-silny-zivotni-pribeh-pilota--1377/

http://www.parlamentnilisty.cz/politika/obce-volicum/Bez-mesta-Olomouc-bych-tu-vubec-nebyl-rika-izraelsky-letec-Marom-455312

http://olomoucky.rej.cz/clanky/spolecnost/2267-v-olomouci-se-naucil-co-jej-provazi-po-cely-zivot-izraelsky-letec-se-vratil

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/host/_zprava/pripravujeme-hugo-marom-izraelsky-letecky-veteran-s-ceskymi-koreny-jeden-z-wintonovych-deti--1652896

http://www.metropole-olomouc.cz/aktualita/2892/Za-tyden-zacnou-Dny-zidovske-kultury

http://www.kehilaprag.cz/cs/novinky/slavnostni-galavecer-v-hradci-kralove-startuje-jubilejni-dvacate-dny-pro-izrael

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/wintonovy-deti-zahajily-sbirku-na-pomnik-svym-rodicum/1397039

http://www.zlu.cz/archiv/category/122-prezentace-knihy-milose-pojara

http://zpravodajstvi.olomouc.cz/clanky/Dny-zidovske-kultury-startuji-v-pondeli-Teste-se-na-prohlidku-synagogy-Golema-i-Nicholase-Wintona-26683

http://www.jewishmuseum.cz/program-a-vzdelavani/akce-pro-navstevniky/914/

http://www.jsemzolomouce.cz/eventdetail.aspx?id=4225


Němečtí dobrovolníci pomáhají obětem nacismu (Česká televize, Týden v regionech 3.10. 2015)

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1178166979-tyden-v-regionech-praha/215411000390005-tyden-v-regionech/

Mezinárodní konference o sociální péči o přeživší holocaustu a další oběti nacistické perzekuce (Ministerstvo zahraničních věcí Praha 26.-27. 2015)

http://shoahlegacy.org/panel-vi-innovative-approaches/

Slavnostní koncert pro oběti nacismu 4.5. 2015 Smetanova síň Obecního domu v Praze (Česká televize, Události 4.5. 2015)

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/215411000100504/obsah/398217-koncert-k-oslavam-konce-2-svetove-valky

Připomínka 17. listopadu je živější, studenti zpozorněli (Českobudějovický deník 15.11. 2012)

Každá smrt spolužáka v lágru nás sebrala

 

 


Němečtí dobrovolníci pomáhají obětem nacismu (Česká televize - Kosmopolis, 26.4. 2011)

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095908415-kosmopolis/211562210300015/video/

Jarní koncert pro oběti nacismu (Česká televize, Studio ČT 24, 16.4. 2012)
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani//10101491767-studio-ct24/212411058290416/

Přednáška o holocaustu seznámila s osudem přímé účastnice (Internetové noviny Moravskoslezského kraje 3.2. 2011)
http://www.infoportaly.cz/novojicinsko/novy-jicin/6214-prednaska-o-holocaustu-seznamila-s-osudem-prime-ucastnice

O vzpomínky na hrůzy války pečuje Živá paměť (Česká televize, 24.1. 2011)
http://www.ct24.cz/domaci/113419-o-vzpominky-na-hruzy-valky-pecuje-ziva-pamet/

Besedy s pamětníky nacistické perzekuce na FSV UK (iForum 22.12. 2010)
http://iforum.cuni.cz/IFORUM-10237.html

Pedagogická příručka k nacistické persekuci (Živovská obec 30.11. 2010)
http://www.kehilaprag.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=615%3Abanyai&catid=78%3Az-denniho-tisku&Itemid=54&lang=cs

Ohlasy v médiích o setkání obětí nacismu na německém velvyslanectví v lednu 2008 najdete zde:

Radio Prag

Vybrané odezvy v médiích k projektu Dobrovolníci na pomoc obětem nacismu:

Obětem nacismu, jimž pomáhá, říká Němec „moje babička"

MF Dnes, Olomouc, 17. srpna 2007, Pavla Ondrušková: Němec Moritz Henning má spousty českých babiček. Našel je teprve nedávno. Před rokem přijel do Olomouce, aby se tu staral o lidi postižené následky nacistického teroru za druhé světové války.
„V Německu ještě platí roční povinná vojenská služba. Já jsem ji nechtěl absolvovat, proto jsem se rozhodl věnovat svůj čas sociální práci," zdůvodňuje Henning.
Podle něj není příliš časté, že si dobrovolník vybere zahraničí. „Vybral jsem si Olomouc, protože jsem tu už jednou byl. Chtěl jsem dělat něco užitečného. Proto jsem tady," říká.
Do České republiky ho vyslala německá organizace ARSP. Když před rokem přijel, pracoval pod záštitou olomoucké Charity. Věnoval se postiženým a bezdomovcům. Přijel ale pomáhat hlavně těm, které za války poškodili nacisté.
Proto z Charity odešel do Sdružení nuceně nasazených. „Nyní se věnuji starším lidem. Nakupuji jim, chodím s nimi k lékaři. Někdy si s nimi jen povídám. Často se totiž cítí osamocení," popisuje svou práci Henning.
Všechny dámy, o které pečuje, Moritz lámanou češtinou oslovuje „moje babičko". Přiznává, že právě jazyková bariéra byla z počátku největším problémem. „Čeština je dost složitá. Hodně mi pomohlo, když jsem mluvil s Libuší Voglovou ze Sdružení nuceně nasazených. Ona mě trošku naučila česky, já jsem jí oživil němčinu," vypráví dobrovolník.
Právě ona také ze začátku chodila s Moritzem za klienty. „Chtěla jsem, aby se nebáli, že je to nějaký podvodník, který je chce okrást," vysvětluje. Teď už Henning navštěvuje klienty sám. Je schopen se běžně domluvit.
„Na to nejnutnější mi moje znalost češtiny stačí," usmívá se.
„Kdybyste viděli tu radost v očích lidí, když Moritze spatří. Je to strašně moc jiné než pečovatelská služba. Musím říct, že on je velmi oblíbený, pracovitý a spolehlivý," hodnotí Henninga Libuše Voglová.
Dobrovolník si žádné větší zásluhy ale nepřipisuje. „Našel jsem si cestu ke každému. Myslím, že mě mají rádi. Vzpomínám na handicapované děti. Byly úžasně bezprostřední. Taková práce mi dává spoustu energie a opravdu si to užívám," prohlašuje Moritz Henning.
Třiadvacetiletého dobrovolníka zajímají příběhy lidí, s nimiž je tu v kontaktu. „Zčásti je i moje historie to, co se tu stalo. Dozvídám se, co všechno museli lidé kvůli nacistům vytrpět," říká mladý Němec.
Lidé v České republice jsou podle jeho názoru příjemní a kamarádští. „Je krásné, jak mě všude vítali. Jednou jsem jel do Nového Malína u šumperka. Když jsem nemohl najít ty správné dveře, zeptal jsem se pána, kam mám jít, a on mě na tu správnou adresu dovezl autem. Lidi ve vlaku mi poradí, kdy mám vystoupit. Opravdu jste hrozně vstřícní. V Praze už to ale bylo jiné," hodnotí dobrovolník, který tu už svoji práci končí. „Nejhorší bude se s mými babičkami rozloučit. V pondělí jsem byl v paseckém sanatoriu, kam jezdím za dvěma dámami. Bylo hodně těžké říct, že už nepřijdu. V očích měly lítost a hned mě zvaly, abych za nimi někdy přijel," vypráví Moritz Henning.
Opustit bude muset i své klienty v Prostějově, Krčmani a Olomouci.
Poslední srpnový víkend stráví s ostatními dobrovolníky německé organizace ARSP, která se stará o lidi postižené nacistickým režimem, v Praze. A pak už se společně vydají domů.
Tím ovšem práce, kterou Henning v Olomouci začal, nekončí. Hned v září totiž na jeho místo nastoupí nová německá dobrovolnice.

Vybrané odezvy v médiích k projektu Zmizelí Romové a Romové:

Živá paměť- besedy o holocaustu na klíč. Projekt Zmizelí Romové nabízí školám vyprávění přeživších

[30.01.2007] - Právo- Blahoslav Hruška: Ve věku internetu a téměř stoprocentní počítačové gramotnosti mezi studenty by se mohlo zdát, že učitelům stačí, když zadají téma holocaustu jako domácí úkol vhodný k „vygooglování". Výzkumy ale potvrzují, že historická témata, události druhé světové války nevyjímaje, jsou doménou především školy, televize a prarodičů.

Živá paměť, jedna z nástupnických organizací Česko-německého fondu budoucnosti, se před dvěma lety rozhodla, že pokud se mají děti něco dozvědět o holocaustu, není nic názornějšího, než beseda s přeživšími nacistické cílené likvidace. „Neustále je třeba vysvětlovat, co se tehdy dělo a právě pamětníci jsou jedinečnou šancí, jak dětem nabídnout historii z první ruky,";potvrzuje Viola Jakschová z Živá paměťi.

„Chtěli jsme se také zaměřit na oblast, o níž se téměř nemluví, i když periodicky plní stránky novin - na pronásledování a holocaust českých Romů,"; dodává.

I když se některé školy často zdráhaly besedy s pamětníky, které Živá paměť v rámci projektu Zmizelí Romové nabízí „na klíč", do výuky zapracovat, nakonec byli nadšení jak pedagogové, tak samotní žáci.

Program pořádaný ve spolupráci s Muzeem romské kultury již obrazil čtyřicítku škol a nové „turné„ na letošek je už naplánováno. Jediným větším problémem je ale neúprosné mizení již tak prořídlé generace pamětníků. Loni tak zemřel Antonín Hlaváček, který uměl fascinujícím způsobem vyprávět o své strastiplné pouti do Let, Osvětimi a Buchenwaldu.


Koncentrák? Hustej tábor...

Z průzkumů, které Živá paměť dělala mezi čtyřmi stovkami dětí, také vyplývá, že dnešní teenageři toho o holocaustu vědí relativně dost, i když to vyjadřují dosti svébytně. V dotazníku, který zjišťoval znalosti dětí o nacismu a rasové nesnášenlivosti, se tak objevilo i vysvětlení, že koncentrák byl „fakt hustej tábor". Jinde se zase objevily xenofobní předsudky. Na dotaz, proč nacisté pronásledovali Židy a Romy, se tak vyskytla také stručná odpověď „protože nás chtěli od nich očistit" nebo „protože byli přemnožení".

ČTK: Mnozí žáci si myslí, že by se holokaust mohl opakovat


Praha 4. prosince (ČTK), Kateřina Krausová: Dvě pětiny žáků vybraných základních a středních škol si myslí, že by se události druhé světové války a vyvražďování příslušníků některých národů a menšin mohlo opakovat. Tři pětiny školáků se pak v životě setkaly s rasismem. Vyplývá to z výzkumu mezi zhruba pěti stovkami žáků od 13 do 20 let. ČTK o tom informovala Viola Jakschová ze společnosti Živá paměť.

Výzkum byl součástí setkání školáků s romskými pamětníky druhé světové války. Akce uspořádala společnost Živá paměť spolu s Muzeem romské kultury ve 33 základních a středních školách na severu Čech a v okolí Let na Písecku a Hodonína u Kunštátu, kde za války stávaly sběrné tábory pro Romy. Podle historických pramenů v nich protektorátní úřady shromáždily zhruba 2700 lidí. Přes 530 jich zahynulo, více než 1300 skončilo v Osvětimi.

Vyvražďování lidí jiné národnosti, barvy pleti či vyznání by se v Evropě mohlo opakovat podle 40 procent žáků. Myslí si, že by k nim mohla vést "rostoucí xenofobie a strach z terorismu". Naopak 57 procent školáků je přesvědčeno o tom, že se válečné události znovu stát nemohou. Nejčastěji se domnívají, že lidé jsou inteligentnější, proto by se tak nechovali. Zabránilo by tomu prý i mezinárodní společenství.

Tři pětiny dotázaných se někdy v životě setkaly s rasismem. Nejčastěji školáci zmiňovali nadávky a urážky, a to hlavně na adresu Romů. Někteří ale věděli i o rasově motivovaném násilí. "Tátu zmlátili skinheadi," uvedl ve výzkumu jeden vietnamský chlapec.

V odpovědích školáků se ale neobjevovaly jen názory, které rasismus a holokaust odsuzovaly. Svědčí o tom odpovědi na dotaz, proč nacisté pronásledovali Židy a Romy. "Protože nás chtěli od nich očistit," zněla jedna z odpovědí. V jiném dotazníku si pak autoři přečetli: "Protože byli přemnožení."

O událostech druhé světové války se nejčastěji děti a mladí lidé dozvěděli ve škole. Uvedly to dvě pětiny dotázaných. Třicet procent školáků získalo informace z televize a kina. Každý sedmý žák o válce věděl z vyprávění prarodičů, přibližně stejný počet z literatury. Na internetu si údaje našla čtyři procenta žáků.

Společnost Živá paměť založili v roce 2003 pracovníci Kanceláře pro oběti nacismu při Česko-německém fondu budoucnosti. Snaží se shromažďovat vzpomínky lidí, kteří byli za války či za totality pronásledováni. Poskytuje jim sociální služby a poradenství.

Článek o projektu v německém jazyce "Die verschwundenen Roma" - verdrängte Geschichte an tschechischen Schulen" si můžete také poslechnout na: http://www.radio.cz/de/ausgabe/87386.

 

Poslechněte si pořad Dobrá vůle, který vysílal Český rozhlas 2 v sobotu 14.3.2009 o dobrovolnicích o.p.s.Živá paměť